Slovník
vlastní smyslové ústrojí sluchového
aparátu nazvaném podle Alfonse Cortiho, který ho jako první popsal.
Orgán se rozprostírá podél celého kochleárního kanálku. Skládá se ze
smyslových buněk a tzv. podpůrných buněk, jež jsou nezbytné z hlediska
konstrukčního a biochemické podpory. Převádí tlakové změny v kochlee,
které jsou vyvolány kmity středního ucha, na elektrický signál ve
sluchovém nervu.
hladina akustického tlaku v decibelech; logaritmická míra akustického tlaku. Je definovaná jako logaritmus o základu deset poměru tlaku zvuku k referenčnímu tlaku. Referenční tlak má hodnotu dle úmluvy 20 µPa. Tato referenční hodnota určuje v průměru nejmenší tlak nezbytný u mládeže pro rozlišení sinusoidy o frekvenci z intervalu 1000 Hz a 4000 Hz. Jinými slovy, práh slyšení je v tomto frekvenčním intervalu 0 dB SPL.
diagnóza příčiny poškození sluchu s přesným určením místa poškození tkáně v kochley, na rozdíl od jednoduché diagnózy, že pacient trpí senzorineurální ztrátou sluchu. Základním předpokladem diferenciální diagnostiky je znalost mechanismů a dostupnost technologie.
Dvou-fotonová konfokální laserová rastrovací mikroskopie
Dvou-fotonová excitace jako jednorázová
kvantová událost se stala nástrojem moderního biofyzikálního výzkumu. V
porovnání s běžným jedno-fotonovým vybuzením má následující výhody: i)
menší fotonové poškození, ii) větší kontrast, iii) umožňuje zobrazení
silnějších vzorků. Tuto zařízení používáme pro zobrazení Ca2+, pro
pozorování obnovovaní membrány a pro morfologické studie.
šnekovitý kostěný kanál obsahující smyslový sluchový orgán, Cortiho orgán. Slovo "kochlea" pochází z latinského slova odvozeného z řeckého "kokhlos", jež označuje suchozemnského plže.
Neobyčejná citlivost, frekvenční rozlišení a dynamický rozsah kochley jsou dosaženy pomocí tzv kochleárního zesilovače. Zesilovač vytváří mechanické síly působící proti tlumícím silám kochley. Vážné poškození kochleárního zesilovače způsobuje hluchotu.
zařízení převádějící mechanický signál na elektrický. Příkladem takovéhoto zařízení je mikrofon. Převodník ve vnitřním uchu je umístěn ve stereociliích, které jsou umístěny na horní ploše smyslových buněk. Mechanický ohyb stereocilii moduluje pravděpodobnost otevření iontových kanálků v stereocilii, moduluje tok iontů do stereocilia a tedy do buňky.
léčba příčiny poruchy, na rozdíl od léčby
příznaku. Například, kochleární implantát léčí příznak poruchy sluchu.
Naneštěstí to samé stále platí pro všechny formy tinitu.
akustické signály, které jsou generovány normální kochleou, buď bez přítomnosti vnějšího podnětu (spontánní emise) nebo vyvolány akustickým podnětem (akusticky vyvolané emise) nebo elektrickým podnětem (elektricky vyvolané emise). Jsou vedlejším produktem elektomechanické činnosti vnějších vlasových buněk. Akusticky vyvolané otoakustické emise jsou objektivním ukazatelem normální činnosti kochleárního zesilovače
toxický pro ucho. Je známo, že některé léky mají vedlejší ototoxický účinek, přestože jsou podávány v léčebných dávkách.
v přesném slova smyslu se tento pojem vztahuje pouze k smyslovým buňkám a složkám nervů. Ale v případě popisu poruch sluchu máme na mysli všechny struktury obsažené v hlemýždi.
tato sestava slouží pro současné snímání fluorescence a patch-clamp.
je svazek přibližně 30.000 nervových vláken, které vedou akustickou informaci z kochley do mozkem
vzduchem vyplněná dutina nacházející se mezi ušním bubínkem a kostěnou kochleární stěnou. Obsahuje tři kůstky, které převádí zvukem vyvolané vibrace ušního bubínku na pohyb kochleární tekutiny.
viz. vlasové buňky
Vlasové buňky
jsou smyslové buňky zodpovědné za slyšení. Podél Cortiho orgánu se nachází jedna řada vnitřních vlasových buněk a tři řady vnějších vlasových buněk. Lidská kochlea obsahuje okolo 3500 vnějších vlasových buněk a 12000 vnějších vlasových buněk. Na horním konci vlasových buněk se nachází stereocilia, která přenáší svůj pohyb na elektický proud. Spodní část buněk je inervována, nervy vnitřních vlasových buněk odesílají informaci do mozku, ačkoliv nervy vnějších vlasových buněk přijímají informaci z mozku. Pouze vnitřní vlasové buňky jsou tedy sluchové smyslové buňky. Vnější vlasové buňky jsou elektromotilní – převádí změnu elektrického potenciálu na podélné výchylky celé buňky. Lidská kochlea obsahuje tedy 12000 piezoelektrických mikrofónů. Ukazuje se, že tento typ elektromotility je s velkou pravděpodobností základem mechanického zesílení v kochlee. Nervový vstup z mozku je schopen regulovat elektromotilitu, umožňuje tedy kontrolu kochleárního zesílovače mozkem.